Náš příběh? (vypráví Angie)
To po mně fakt chcete, abych vám vyprávěla celý náš 
příběh? :-o No tak jo... Hm... jednou ráno...no nevím jestli to byylo ráno, prostě jsem poprvé ve svém (zatím krátkém) životě otevřela oči. Byla jsem z toho cela vyjukaná. Všechno bylo takové OBŘÍ! A jak jsem se dozvěděla, tak ta velká chlupatá kolule co ležela vedle mně, byla moje maminka. A ty ostatní kuličky byli mí sourozenci. Já jsem byla jediná holka a byla jsem ze všech největší, tak jsem samozřejmně byla pokaždé první u mlýka, protože jsem ty malé šprty....tedy....ehm moje bratříčky odstrčila! Potom k nám daly Pepinu a její rodinu. A tak jsme si spokojeně žily tak 5 týdnů. Ale jednou tam přišla tková véééĺikánská obluda, a natahovala ke mně ruku. To víte že jsem se jen tak nenechala chytit, to bych nebyla já! Tak jsem tam lítala po celé kleci jako střelená a špatně trefená. No to víte že jí to přestalo bavit. A já celá udýchaná a spocená si konečne mohla schrupnout. Ale ta obluda toho využila....a chrams po mně!!! Potom jsem se ocitla v takové krabici s trochou sena, aby se neřeklo jenom s Pepinou. Začala jsem na ni pištět proč se taky nebránila, ale ona jenom zívla a usla.
Po 20 minutách cesty ve zvířeti se 4 kolama, jsme konečně dorazily do našeho nového domova. Vypadalo to tam dobře. A Pepina se KONEČNĚ probudila. Potom nás daly do takové velké bedny s mřížema. Potom jsem pochopila, že je to králičárna. No a pokračování znáte.....
